Ze severu na jich JMK (část 2)

09.03.2025

Druhá část je ve znamení dalších velkých Asijských velehor ale jednoho významného místa Jižní Moravy. Tím místem není nic jiného než Pálava.


Je použita stejná mapa, jak v předchozí části.


Trasa 5 Luleč - Bučovice (26. 1. 2025)

Za Lulčem jsem vstoupili do dalšího "Asijského pohoří". Tím pohořím byl "Východní Sajan". Tímto pohořím jsme šli až k Hustopečím u Brna. Tuto trasu jsme šli tři. Přidal se k nám náš kolega z práce. Tato trasa vedla ze začátku po asfaltu, abych pravdu řekl nic moc cesta. Za krásnou malebnou vesničkou Lysovice, která je dokonce památkovou zónou už začala cesta být konečně příjemná. Taková krásně bahnitá. Místy. No spíš pořád. To jsme ovšem netušily, co nás čeká na další trase. Tato trasa byla příprava na další trasu. Byly krásné výhledy nejenom na "Západní Sajan" (Drahanskou vrchovinu) ale i směrem na "Východní Sajan" (Ždánický les).  Místy jsme podezřívali našeho kolegu (myšleno třetího člena naší ´party), že to značení si snad vymýšlí.

Tož to byly zkratky.

Prodírali jsme houštím nebo bahnem. Neskutečné. Po zdolání posledního kopce, na kterém jsme každý vyrostli o pár centimetrů, jsme konečně dobyli Bučovice.

Abych pravdu řekl jít přes Brno by bylo spíš utrpení, než turistika. Jít přes Bučovice byla lepší volba.

  • Délka trasy: 19,92 km,
  • Od začátku: 124,92 km.

Trasa 6 Bučovice - Klobouky u Brna (2. 2. 2025)

Další trasu jsem opět šel s kolegou z práce. Trasa vedla z Bučovic přes stále stejné známé  "Asijské pohoří Východní Sajan" Bylo zimní počasí pod mrakem sem tam slunce. Slunce začalo s blížícím se přechodem přes Ždánický les ubývat. Nakonec bylo pod mrakem. Po přechodu Ždánického lesa opět vysvitlo a bylo dokonce bez mraků. Krásně bylo až do Klobouk u Brna. 

Tato turistika  je ve znamení asfaltu, změn a následně neskutečného bahna. Dále hledání cesty, tak abychom nebyli celí od bahna. Poslední co nás čekalo byl chodník dlouhý asi 5 km do cíle cesty.

Ten chodník byl doslova utrpením.

Původně trasa měla vést do Dambořic. Z Dambořic se mělo jet zpět do Brna. Bohužel nastal problém, jak se dostat ráno do Dambořic a jít další trasu v rozumném čase. Proto jsem se rozhodl tuto trasu prodloužit do Krumvíře. Trasa krásně utíkala a nám nastala další otázka. Kde budeme čekat na autobus do Brna. Den se začal krátit a bylo jisté, že po západu slunce nebude teplo. Čekat někde hodinu na autobus a zmrzat je jistota, že lehneme. Proto jsem zavelel jít do Klobouk u Brna a počkat někde v hospodě. Když už jsme šli v Kloboukách, tak jsme zjistili, že žádná hospoda a ani rozumná restaurace není v neděli odpoledne otevřená. Jediné co bylo otevřeno byla asijská restaurace na náměstí. Stihli jsme i dát večeři a to dokonce za půl hodiny . Jediná záchrana i s rychlím občerstvením.

  • Délka trasy: 30,10 km,
  • Od začátku: 155,02 km.

Trasa 7 Klobouky u Brna - Hustopeče u Brna (16. 2. 2025)

Opět bylo krásné zimní počasí ale konečně slunečné po celou dobu turistiky. 

Tentokrát jsme šli 3. Já, kolega a bývalá kolegyně. Nejdříve jsme šli se podívat k jednomu historickému mlýnu z mnoha zachovaným mlýnům v České republice. následně jsme už šli po trase směrem k Hustopečím u Brna.  Trasa vedla přes rozhlednu Nedánov a dále přes obec Boleradice. Za obcí při stoupání jsme obdivovali zasazené stromořadí z mladých ovocných stromků. Každý strom byl jiný a byl tam stromek, dnes už vzácné odrůdy Oskeruše. 

V Kurdějově jsme si chtěli dát něco na zub v místní restauraci. Bohužel měli zavřeno a tak nám nezbývalo nic jiného, než si dát naše zásoby. Za Kurdějovem byla další rozhledna. Ta už je v oblasti Hustopečí u Brna a zde se pěstují madle. Z mandlí se dělá výborná pálenka. Na závěr jsme se stavili v kavárně pochopitelné v té pravé kavárně u nádraží. Kde se tato pálenka dá koupit. Po příchodu do Hustopečí u Brna jsme opustili poslední "Asijské pohoří Východní Sajan". Dál už nás čekala další významná dominanta Jižní Moravy a tou je Pálava.

  • Délka trasy: 17,81 km,
  • Od začátku: 172,83 km.

Trasa 8 Hustopeče u Brna - Klentnice  (23. 2. 2025)

Trasu bych nazval návrat ke kořenům. Na Pálavě začal můj návrat na Jižní Moravu. Sice to ještě pár let trvalo, ale zde byla řečena myšlenka o návratu to této krásné krajiny.

Opět jsme šli dva já a můj kolega z práce. Trasa vedla vinicemi Jižní Moravy s výhledem na tuto dominantu. Dále trasa vedla přes Strachotín, kde byl otevřen obchod. Padlo jedno pivo. Po překonání Nových mlýnů byly Dolní Věstonice. Tam byla otevřena hospoda. Padly další dvě piva a polévka. 

Po dvou pivech a polévce jsme začali stoupat na dominantu Jižní Moravy. Výstup je to od obce Dolní Věstonice podobně záživný jako z obce Pavlov. Nicméně ten výhled byl neskutečný. Konec trasy byl na kraji obce Klentnice. 

Při cestě zpět jsme přestupovali a čekali na další autobus v Dolních Věstonicích. Hospoda byla stále otevřená. Tož jsme si dali v hospodě ještě jedno, na cestu domů.

  • Délka trasy: 20,21 km,
  • Od začátku: 193,04 km.

Trasa 9 Klentnice - Valtice(2. 3. 2025)

Tak je tu předposlední trasa celé turistiky. 

Předposlední trasa začínala v Klenotnici, kam bylo neskutečně špatné spojení. Přestup byl špatný v Dolních Věstonicích. Čemu jsem se chtěl vyhnout cestou do Dambořic, bohužel mne to dohnalo tady. Ovšem tento přestup byl okořeněn tím, že sem špatně nabil ICOS. Ano jsem závislák na nikotinu ale i na elektřině. 

Po jedné cestě z Čech jsem v nočním vlaku pochopil, že vozit sebou nabíječku není špatná věc. Nabíječku jsem měl ale:

Když nemáte kabel, je Vám nabíječka, víte k čemu. "K h____u".

Takže tato turistika byla ve znamení nekouření. V tento den jsem pochopil, že mít brašnu poslední záchrany není špatný nápad. Co je v brašně poslední záchrany:

  • Čelovka (nabitá)
  • Powerbanka (nabitá),
  • Švýcarský nožík,
  • Nabíječka,
  • Kabely!!! (když nemáte kabely je Vám nabíječka a Powerbanka taky k ničemu) (zažil jsem někdy na jiné turistice),
  • K těm kabelům. Musíte mít vícero druhů koncovek. Protože první co nabíjíte je Powerbanka, pak teprve čelovka/mobil a další zařízení. Zkoušel jsem malý solár, ten je taky dobrý, ale tam musíte ladit úhel vůči slunku. Aby solár dával 100% voltů a ampér, co může dát. Jen je nutno říct, že se pohybujeme 5V a ve 2A takže v 10W. U soláru je potřeba čas na nabití zařízení.
  • V době psaní tohoto článku ještě sirky a dokonce i křesadlo.

Dnes má brašna poslední záchrany váhu jedno kilo a to jedno kilo rádi nosíte. Mnohokrát se brašna osvědčila a bez ní se neobejdu i ve městě. 

Přechod Pálavy byl neskutečně nádherný. Ty výhledy byly k nezaplacení. Ty rakouské větrníky, to je pohled. Vidět je, jak jsou nasázeny v krajině je něco neskutečného. 

Na Svátém kopečku  jsme potkali pána, který měl hodně dobrý objektiv. Ukazoval nám fotku letícího letadla. Byly vidět i ostrá okna pro cestující. Od Svatého kopečku po turistické značce do Valtic to bylo 15,5 km, jenomže vlak jel kolem 16:06 hodiny, ale čas na to ujít nebyl. Tak jsme přidali do korku. Po cestě byla obec Sedlec. V Sedleci byla otevřená hospoda a čepovali pivo. Jak to mohlo dopadnout. Při pití piva jsem se snažil nabít ICOS abych si mohl dát aspoň jednu cigaretu. Sviňa nechtěla se nabít. Vlak jsme nakonec ve Valticích stihli ale bylo to tak tak.

  • Délka trasy: 22,87 km,
  • Od začátku: 215,91 km.

Trasa 10 Valtice - Břeclav (9. 3. 2025)

Poslední trasa. Neskutečné. Poslední trasa vedla vesměs kolem hranice s Rakouskem. Kolega z práce se opět přidal. Začátek trasy byl ve Valticích. Pochopitelně zámkem nesměl chybět.

Na této trase jsme se s kolegou rozhodli, že až doděláme Projekt Opava - Aš, tak další více roční turistiku bude Cesta hrdinov SNP. 

Den byl neskutečně krásný a to teplo, které bylo na 9. 3. překvapivé. Po cestě jsme vkročili (jednou) nohou i do Rakouska. Po trase byl zámeček Pohansko. Na zámečku bylo otevřené okno. Pivo teklo z kuželek. 

Závěr trasy byl před nádražím v Břeclavě. Takže čekání na vlak bylo opět v nádražce.

  • Délka trasy: 23,53 km,
  • Od začátku: 239,44 km.

Závěr

Minulý rok byla turistika přes zimu Okolo Brna. Byla nastavena nějak laťka. Letos byla tato turistika. Laťka se posunula o něco výš. Co bude příště. tak to nevím. Nicméně mně zaskočil kolega, když přišel další den po zakončení turistiky do kanceláře z otázkou: "Máš další vícedenní turistiku?" Tím mně doslova dostal, protože jsem neměl nic v plánu. Abych pravdu řekl dva víkendy po ukončení těchto turistik jsem doslova tápal a nebyl jsem najít novou cestu, kterou bych se vydal. Na to bych napsal jedno moudro.

Když nemáš cestu. Nemůžeš ztratit cíl. Richard Genzer. Partička.

Hodně mně tato turistika posunula a uchvátila. To byla neskutečně krásná trasa. Současně to bylo vytržení z každodenního stresu. Po krátké době mi bylo jasné, že budu muset pokračovat v turistikách. Proto jsem se rozhodl a vymyslel jsem Přechod Beskyd.

  • Počet tras: 11,
  • Celkové stoupání v součtu: 3805 m,
  • Celkové klesání v součtu: 3838 m,
  • Celkový čas chůze: 58 h 50 min.