Jeden večer jsem se díval na jednoho Slovenského turistického dobrodruha, který prošel mnoho krásných slovenských magistrál a vždy to okořenil něčím zajímavým. 

Třeba Záhoráckou magistrálu šel se svým kamarádem za jeden den. Délka magistrály je 104 km. Současně to pojali jako rozlučku se svobodou. 

Plán na pokračování z Hodonína byl na světě. Nic slavit nebudu. Pouze ji projdu.

Vždy oceňuji jiný způsob trávení společenských aktivit, jako je například: oslava narozenin nebo Silvestr. Člověk se vždy nemusí "ožrat".

Zde je odkaz na jeho profil na YouTube. Dělá hodně dobré videa z turistik a nejenom na Slovensku.

Část 2. Záhorácká magistrála

Trasa 4: Skalice na Slovensku - Vrbovce (13. 3. 2026)

Konečně nastal čas pokračovat v turistice po Záhorácké magistrále. Večer před turistikou jsem usilovně sledoval youtubera ze Slovenska, jak to šel, v kolik hodin byl na jakém místě a kolik měl km v nohách. Hondě mi to pomohlo.

Ráno jsem vyjel z Brna 6:22 a měl jsem po trase do Skalice na Slovensku jen jeden přestup a to v ŽST Kúty. Tato stanice je dopravní peklo. Osobní vlaky na Skalicu odjedou asi dvě nebo tři minuty před příjezdem mezinárodního vlaku od Břeclavi. Přes pracovní dny naštěstí jede vlak na Skalicu co hodinu, ale o víkendu je to horší. Vlaky jedou co dvě hodiny a opět ujíždí. Nicméně tak čerstvý vzduch co byl ráno na stanici jsem už hodně dlouho nezažil. 

Slovenské turistické rozcestníky nemají km ale čas. V tom nemám problém ale kdyby ty časy aspoň odpovídaly reálné turistice. Na mapách.com mám nastavenou rychlost 4 km/h na rovině a mapy mi tuto trasu spočítaly, že ji ujdu za 9 h 51 min. Což odpovídá rychlosti i se započítáním stoupání a klesání na reálnou rychlost 3,33 km/h. 

Slovenský turistický rozcestník udává hodnotu 7 h 45 min což je rychlost 4,23 km/h (5 km/h na rovině). Abych pravdu řekl více věřím mapám.com a nastavené rychlosti 4 km/h. 

To bych musel týden jest fazole a čočku abych takové průměrné rychlosti chůze dokázal dosáhnout. Jinak řečeno, využil bych pomocné větry. Možná by mi to pomohlo.  

Netvrdím, že nejsem schopen jít i 5 km/h ale to je pouze na rovině. Pro mne je spíše důležitější mít nastavené reálné hodnoty rychlosti schůze, do které jsou i započítány doby odpočinku na jídlo a pití. Pak je ovšem příjemné dojít do cíle dříve než mapy.com udávají.

Trasa 4 vede krásnou krajinou Býlích Karpat. Ty výhledy na všechny možné strany byly neskutečné. Malou část této trasy jsem už prošel v opačném směru a to od Tří kamenů po Kobylu. Opět jsem viděl Veľkou Javorinu. Bylo to kousek od nevyššího místa Záhorácké magistrály. Tím místem je kopec Žalostiná (618 m). U tohoto kopce jsem potkal slovenského cyklistu na elektrokole. Pobavili jsme se kam kdo jede nebo jde a pokračovali každý svou cestou. 

Ve Vrbovcích jsem mlel z posledního. Poslední km na stanicu jsem už fakt nemohl. Když jsem se ptal místního, jak daleko musím jít do cíle, tak jeho pes při pohledu na mne ani neštěkal. Musel jsem vypadat zmoženě.

• Délka trasy: 35,13 km.
• Od začátku: 109,17 km.

Trasa 5: Vrbovce - Senica (18. 4. 2026)

V tento den byla akce Noc otevřených sklepů ve Velkým Němčicích, nakonec bych na tuto akci jel sám a mělo být krásně. Dokonce mělo být až 19 stupňů. Jasná volba co budu dělat. Budu pokračovat dále v procházení Záhorácké magistrály. Bylo znát, že mnoho lidí mělo podobnou myšlenku vyrazit ven do přírody. Vlak do Veselí nad Moravou byl narvaný lidmi až po střechu. Horší to bylo ještě z Veselí nad Moravou do Myjavy. Sedli se ke mně dva starší lidé co měli elektrokola. Chtěli jet z Myjavy po Slovenské straně do Hodonína. Ve Vrbovcích jsme se rozloučili a asi po hodině jsme setkali na rozcestí Zimovci. To bylo pěkné a příjemné setkání. 

Bylo neskutečně krásně. To se nedá popsat. 

Jen pro ukázku. jsem sem dal dvě panoramatické fotky. Nejkrásnější na nich je to, že na obou fotkách je vidět kam půjdu.  Jinak v dálce je vidět pohoří Malé Karpaty (napravo).

Samostatnou kapitolou je značení turistických tras na Slovensku. Na předchozí trase jsem se učil, že KST má trochu jiný způsob značení, než na které jsem zvyklý od KČT. Naštěstí mapy.com mi hodně pomohli zorientovat se. Mnohdy značka chyběla úplně, nebo v dalším příkladě byla značka pouze jen jedna na boku pro oba směry a ne čelem k chodci. Poslední perličkou je, že se při odbočení trasy málo kdy používají šipky. Turista musí hledat. Nejlepší je asi opravdu nastudovat trasu podrobně dopředu. Jinak to nevidím. Navigaci se mi nechce používat. Vybíjí se při ní rychleji telefon než bez GPS. Na měření trasy používám hodiny a telefon mám pouze na mapy a jízdenky.

Když jsem se blížil k rozcestí Lipová, Kadlečíkovci viděl jsem malou skupinu lidí, jak jde z červené a na zelenou. Ta malá skupina se čím dál tím víc rozrůstala a rozrůstala a až mi to nedalo, tak jsem se zeptal co je to za pochod. Byla to Lazová stovka. Když se podíváte kudy vede, je to docela výzva. Zatím si nechám ujít další ročníky. Většina Trasy 5 je vedena v otevřeném terénu a ze začátku jsem nevěděl jestli jít s bundou na sobě nebo ne. Sice svítilo slunce ale foukal studený vítr. Trasa je opravdu vedena neskutečnou krajinou. Bohužel množství polních cest je opravdu minimální. Většina trasy vede po asfaltu nebo cestách, kde dřív byl asfalt. Když jsem přicházel na stanicu Senica, tak už jsem necítil nohy. 

I tak ji mohu doporučit, když vyjde počasí, takto trasa (Trasa 5) stojí za to. 

Nestihl jsem si dát ani brynzové halušky v Senici. Zachránila mne benzinka, kde byl můj oblíbený párek v rohlíku.  

Cesta domů byla opět přes Kúty.

Bože to je stanice, tam co může, ujede. Regionální vlaky ZSSK na sebe navazují, ale proč by měly navazovat na mezinárodní vlaky do a z Česka? Buď ujede osobní vlak o 2 až 3 minuty před příjezdem mezinárodního vlaku z Česka nebo přijede o 2 až 3 minuty později po odjezdu mezinárodního vlaku do Česka. 

Nejhorší je to, že na trati do Senice je veden vlak co dvě hodiny o víkendu. Vlaky na Moravu a z Moravy taky co dvě hodiny. Tato skutečnost mě donutila realizovat další část opět přes týden.

Můj řev na stanici, že mi vlak ujel o 1 minutu a další jede za dvě hodiny si všiml i výpravčí. Vlak na Prahu měl 3 minuty zpoždění, to by se stihlo přestoupit. Bohužel.

• Délka trasy: 31,80 km.
• Od začátku: 140,97 km.

Poslední úsek půjdu v dohledné době.